Kokeicha

Kokeicha se vyrábí lisováním čajového prachu do jednotných, temně zelených jehliček, což se děje tlakem a teplem za pomoci určitého procenta pojiv (podle oficiálních japonských zdrojů jde o přírodní škrob). Takto zpracovaný čajový prach je samozřejmě mnohem snazší při manipulaci i přepravě, nevýhodou naopak je, že je slisováním výrazně omezeno louhování zdraví prospěšných látek, navíc přítomnost pojiv také není dvakrát čaji ku prospěchu.Žlutozelený nálev trávové, lehce nasládlé, v porovnání s ostatními japonskými čaji však poněkud hrubší chuti.

Sencha

Sencha je nejpopulárnějším japonským zeleným čajem a podle některých pramenů tvoří 80% celkové celoroční produkce čaje v zemi. Takovýto podíl na trhu je možný také díky tomu, že pro čaj sencha není pevně stanoven žádný spodní kvalitativní standard, takže jakýkoli zelený listový čaj z nestíněné plantáže může být prodáván jako Sencha. Navíc je známým faktem, že Japonsko je největším světovým reexportérem čaje, vlastnícím plantáže v mnoha zemích kontinentální Asie či Oceánie a nižší třídy sencha bývají často míchány se zejména čínskými variantami tohoto čaje. Proto se v tomto případě vždy vyplatí kupovat jen vysoké (byť dražší) třídy Sencha, jejichž list obsahuje vysoký podíl látek důležitých pro chuť nálevu, která pak může být skutečně skvělá a delikátní. Pokud je však přítomnost těchto látek v listu nízká či nevyrovnaná, je i chuť nálevu slabá, mající s dobrým Sencha jen málo společného.

Vzhled listu se liší podle způsobu propařování, zlehka propařovaný Sencha (Sencha Asamushi) by měl mít list typického, jehličkovitého tvaru s malým podílem řapíků, ale bez zřetelného podílu čajového prachu a listových zlomků, zatímco pro Sencha propařovaný silně (Sencha Fukamushi) je právě podíl čajového prachu a polámaného listu charakteristický. Barva listu by měla být tmavě zelená, lesklá, vůně listu by měla být svěží, trávová, dle typu lehce bylinná či nasládlá. Nálev Sencha Asamushi by měl být zcela čirý, jasně zelený, pro nálev Sencha Fukamushi je charakteristická jistá zamlženost.

Tamaryokucha

Sencha - Tamaryokucha je druhým typem japonského zeleného čaje nesoucího jméno Tamaryokucha. V tomto případě se jedná o čaj produkovaný ze stejných lístků jako vysoké třídy Sencha, přičemž proces jejich zpracování vychází z procesu zpracování čaje Sencha (nejde tedy o čaj produkovaný metodou čínskou, ale modifikovanou metodou japonskou). Zásadní odlišností je vynechání té části, kdy dochází k finálnímu tvarování lístků, kterým tak zůstává typicky okrouhlý vzhled. Podle použité metody propaření je list buď relativně úpravný, bez většího podílu listových zlomků a s malým podílem řapíků (metoda Asamushi), nebo naopak lehce nejednotný, s přiměřeným podílem čajového prachu a listových zlomků (metoda Fukamushi).

Chuť nálevu je na pomezí Kamairicha a Sencha, velmi záleží na konkrétním postupu při zpracovávání lístků. Tento čaj lze na západním trhu najít mnohem častěji než Kamairiča - Tamaryokucha a může být příjemným zpestřením pro každého, kdo velmi často popíjí sencha, popřípadě vhodnou náhradou Sencha, pokud vám jeho chuť nevyhovuje.

Gyokuro

Gyokuro, považovaný za nejlepší japonský listový čaj, je produkován ze zvláště vybraných keřů vysokohorských plantáží. Slizeň by u takto vysoké třídy čaje měla probíhat ručně. Od Tencha se Gyokuro liší hlavně sofistikovanějším procesem zpracování sklizeného listu, který téměř odpovídá zpracování lehce propařovaných čajů Sencha , jen teplota při propařování musí být nižší, aby byl zachován chuťový charakter stíněných čajů. Tento postup byl pro zpracování stíněného čaje poprvé použit v devatenáctém století v distriktu Uji poblíž Kyota, kde se špičkové třídy tohoto čaje produkují dodnes. Dalšími oblastmi produkujícími nejkvalitnější a nejvyhledávanější třídy Gyokuro jsou Yame v prefektuře Fukuoka a Asahina v prefektuře Shizuoka.

Gyokuro by rozhodně neměl být jen jakýmsi "extra Sencha". Od Gyokuro je třeba vyžadovat mnohem exkluzivnější, komplexnější, hlubší a jakoby hustší chuť, decentně natrpklou a znatelně nasládlou zároveň, pro kterou je charakteristická silná olejnatost a příjemná trávovost, stejně jako velice silné aroma často popisované jako vůně moře s nádechem vůně lesa. Svěžest, živost a relativní jednoduchost chuti Sencha by v Gyokuro měla být nahrazena usedlostí a rafinovanou složitostí. Lístky ve tvaru tenkých, stejnoměrně a pevně svinutých jehliček by měly být tmavě zelené a lesklé, celkově úpravného vzhledu, typický je podíl listových zlomků vzniklých při odstraňování řapíků a tvrdšího žebroví listu. Nálev by měl být smaragdově zelený a jasný, v případě delšího propařování a přítomnosti čajového prachu a listových zlomků v listu může být nálev lehce zamlžený. Vůně listu by měla být silně trávová, vůně nálevu by měla odrážet jeho chuť.